Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Ženy a islám

Příspěvky

Írán zbrojí proti oblékání, nařízení se vztahuje na ženy i muže

27. 4. 2007

S jarním počasím a předpokládaným nárůstem vilnosti se probudili i íránští strážci mravnosti, kteří se vydali do ulic zkontrolovat, jak se Íránci a Íránky oblékají. Jak informuje MF DNES, letošní kampaň proti "nedostatečně islámskému oblečení" předčila i nejsmělejší očekávání stoupenců tvrdého kurzu. Podle policie byly již k úterku zkontrolovány a napomenuty téměř čtyři tisícovky žen. Bezmála tři sta Íránek muselo s hlídkami na stanici. Propuštěny byly až poté, co podepsaly závazek, že se budou napříště oblékat cudněji. Kampaň, která probíhá na ulicích i ve státních médiích téměř týden, bude podle ministerstva vnitra trvat "tak dlouho, jak bude třeba". Znalci poměrů tvrdí, že jde o nejrozsáhlejší zátah za posledních dvacet let.

Jistou novinkou je, že letos si mravnostní hlídky sestavené obvykle z nejbigotnějších stoupenců militantního islámu vyšláply i na Íránce, kteří jsou podle jejich soudu výstředně odění.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Ženy a islám | Komentářů: 1

Sebevražedné atentátnice: Co je motivuje a proč jich stále přibývá?

22. 4. 2007

Novinář Jan Fingerland se v příspěvku pro MF DNES zamýšlí nad narůstajícím počtem sebevražedných atentátnic. Klade si otázku, zda jde o projev emancipace moderních muslimek nebo "jen" o pokus ukázat, že se tyto ženy také dokáží vyrovnat mužům. 

Autor se domnívá, že motivací těchto atentátnic je pocit závazku vůči rodině, především pak mužským příbuzným (ženy svým činem často chtějí pomstít smrt někoho blízkého). Účast žen v boji se "západním" světem má ale především propagandistický charakter - atentát spáchaný ženou vzbudí mnohem větší ohlas v západních zemích, stejně jako v místě původu atentátnice. Ať už je ale motiv sebevražedných atentátnic jakýkoliv, rozhodně nejde o nic, čím by se ženy mohly chlubit ... Celý příspěvek lze přečíst dále.

 

Také ženy zbrojí proti íránskému režimu

20. 4. 2007

Lidové noviny dnes informují o politické situaci v Íránu. Podle textu jsou s režimem nespokojeny především tři skupiny: ženy, učitelé a studenti. Ženám vadí především podřadné postavení ve společnosti, i když, jak říká tamní feministka Afkham Rezayi, ženy se v Íránu zase tak špatně nemají, prý je to podobné jako v Evropě. To je ale v kontrastu s tím, že nedávno v Íránu proběhla demonstrace žen za zrovnoprávnění s muži, která skončila zatčením tří hlavních představitelek "ženského hnutí". Nenápadný protest proti režimu spočívá také v tom, že ženy chodí oblečeny mnohem více odvážněji než tomu bylo dříve. 

Největší problém ale je, že hnutí bojující za svržení stávajícího režimu nejsou jednotná, což platí také v případě žen. Jen ženských skupin je údajně kolem tisíce - ty přitom o sobě mnohdy ani nevědí, natož aby mezi sebou spolupracovaly. Jak tvrdí tamní obyvatelky a obyvatelé, íránský režim půjde změnit jedině zevnitř, a to prostřednictvím nových zákonů.

 

Jak žijí Sýřanky? Informace přímo od zdroje!

19. 4. 2007

Překladatelka Ivana Bošinová žije už osmnáctým rokem ve třistatisícovém syrském městě al-Lázikíja, a jak sama říká, žije se jí tam dobře. "Nahlížení na svobodu ženy je podobné našim západním zvykům, přesto jsem se za tu dobu přizpůsobila. Převzala jsem určité modely chování nebo denního režimu, které jsou tam za staletí vytvořené."

Zajímavostí je, že každá rodina střední vrstvy si najímá paní na úklid. S domácností navíc pomáhá celá rodina a jak předkladatelka dodává, často je to více než v českém prostředí. Přestože postavení žen v Sýrii bezesporu ovlivňuje odlišné nazírání na ženy a role, kterou mají ve společnosti jasně vymezenou, Ivana Bošinová vidí povinnosti ženy stejné v obou kulturách. Syřanky, které nechodí do práce, se hodně stýkají navzájem, což je vlastně jejich náplň života. (Českobudějovický deník)

 

Muslimské ženy bojují proti terorismu

11. 4. 2007

Elitní protiteroristická jednotka (CTU) se pyšní na muslimskou zemi nevídanou zvláštností: třinácti uniformovanými děvčaty, která nastoupila do aktivní služby. Sklízejí slova chvály západních instruktorů. Všem je málo přes dvacet. V tradičním oděvu sahajícím až na paty chodí jen v civilu, pracovním úborem je jim uniforma. Studují a trénují s muži, oddělené mají jen ubikace. Devět z nich studuje ve Spojených státech. Pro společnost, kde žena bez doprovodu cestovat nesmí, je to malá revoluce. Příslušnice jednotky založené v roce 2003 mají za úkol boj s teroristy převlečenými za ženy. Podle islámských pravidel se totiž muži nesmějí cizí ženy dotknout. Ani tehdy, mají-li jako policisté podezření, že se v dámských šatech skrývá terorista. Ženské komando ano. Muslimští radikálové tak mimoděk zapříčinili opak toho, oč usilují: uvolnění tradic. Specialistky z Jemenu se ostatně považují za průkopnice v prolomení tradic ponižujícího postavení žen. (Týden)

 

Dívčí válka o muslimský šátek

3. 4. 2007

Názorová rubrika Hyde Park Mladé fronty DNES přinesla zajímavý příspěvek. Jeho autorkou je Jana Al Oukla, Češka, která se stala muslimkou při studiích bengálštiny v muslimském Bangladeši. Jana Al Oukla je proslulá svou podporou všemu muslimskému, přestože nejde o "rozenou" Muslimku.

V textu se vyjadřuje k nošení "muslimského šátku". Tendence usilující o to, aby muslimské ženy nesměly v evropských zemích nosit šátek, považuje za boj proti emancipaci těchto žen. Tvrzení, že zákaz muslimského šátku hájí svobodu a práva žen, které jsou týrány a utlačovány islámem, považuje za falešné (...)

 

Bikiny? Kdepak, pro muslimské ženy burkiny

2. 4. 2007

V Austrálii letí burkiny. Že nevíte, oč jde? A víte, co je to burka? Ano, tradiční oděv muslimek. A protože i tyto ženy, které se nesmí na veřejnosti odhalovat, si chtějí užívat koupání, spatřily světlo světa burkiny - plavky pro muslimky, ale také ženy, kterým spalující slunce nedělá dobře.

Burkiny jsou mladší sestrou bikin. Od nich si vzaly také druhou část svého názvu, který vznikl ze slov burka a bikiny. Oblíbené dvoudílné plavky, pojmenované podle ostrovů Bikini, poprvé představil světu Francouz Louis Rezed po druhé světové válce. Pro tehdejší společnost to byl takový šok, že například v Itálii a ve Španělsku bylo jejich nošení zakázáno zákonem ...