Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Petr Pavlík: Žena na vedoucí pozici je zranitelnější než muž

13. 11. 2007

Petr Pavlík, pedagog Katedry genderových studií Univerzity Karlovy

HN: Jak si stojí ženy ve vedení firem a politice?
V Česku je postavení žen a mužů prakticky ve všech oblastech společenského života nerovné. Na rozhodovacích pozicích je zastoupení žen obecně nižší, než by odpovídalo jejich zastoupení v populaci i v jednotlivých oblastech rozhodování.

HN: Kdo za takovou situaci může?
Nelze říci, že za to může někdo konkrétní. Hlavním důvodem je, že v naší kultuře jsou muži obecně různými způsoby zvýhodňováni, protože maskulinita, tedy mužskost, je vnímána jako hodnotnější a nadřazená feminitě, ženskosti.

HN: Ženy mohou studovat a vykonávat jakoukoli profesi. Proč přetrvává jejich nerovné postavení?
Dnešní postavení žen je výsledkem dlouhého boje za rovná práva. Všechny zmíněné výdobytky byly ve své době vnímány jako kontroverzní a setkaly se s velkým odporem. Dnes je problém v samé podstatě současného uspořádání vztahů mezi ženami a muži. Například vzdělání pro ženy neznamená takovou konkurenční výhodu jako pro muže. Profese, které mohou ženy vykonávat, jsou vymezeny našimi představami o feminitě. Ženy zdaleka nemohou vykonávat jakoukoli profesi. Vesměs vykonávají ty méně placené. A v rámci stejných profesí jsou zařazovány do těch s nižšími platy.

HN: Existuje reálný důvod, aby ženy pobíraly nižší mzdu?
To samozřejmě záleží na tom, co znamená slůvko reálné. Řada lidí tvrdí, že nejde o nerovnosti, ale o reálné rozdíly. Například že muži mají více přesčasů, pracují v sektorech s vyšší průměrnou mzdou nebo že převládají ve vyšších pozicích. I tyto aspekty jsou však genderově podmíněné. Ženy mají vesměs méně času na přesčasy, protože na nich leží tíha péče o děti a domácnost.

HN: Jak to vypadá ve feminizovaných oborech?
Ve feminizovaných sektorech a profesích jsou nižší průměrné mzdy především proto, že zde převažují ženy a jejich práce je většinou podhodnocovaná. Mají navíc do řady lukrativních profesí ztížený nebo omezený přístup, protože jsou považovány za mužské. Platové nerovnosti ale přetrvávají především proto, že odpovědní lidé nechtějí tento zásadní problém nijak řešit.

HN: Proč je tak málo žen na rozhodovacích pozicích?
Protože existuje celý soubor mechanismů, které jim systematicky brání v přístupu, čemuž se říká skleněný strop. Patří sem například jiné časové možnosti mužů a žen, na kterých leží hlavní tíha péče o rodinu a domácnost, zažité předsudky o schopnostech a charakteristikách žen, ale někdy i aktivní odpor mužů.

HN: Jakým nástrahám musí čelit právě ženy v postupu na kariérním žebříčku?
Ženy musí obecně čelit více překážkám už proto, že představy o světě práce se utvářely v době, kdy to byl svět mužů a nejchudších žen. Typické představy o vedoucích pracovnících i o řadě profesí se dodnes prolínají s představami o maskulinitě. Když už se žena dostane na vedoucí pozici, je mnohem viditelnější a zranitelnější než muži právě proto, že je výjimkou.

HN: Najdete ještě další rozdíly?
Ženy také čelí jiným nárokům než muži, a ty jsou často protichůdné. Na manažerských pozicích je například požadována ambicióznost či chladná racionalita, což jsou charakteristiky, které se vylučují s tradičními představami o ženskosti. Pokud je manažerka splňuje, je vnímána jako neženská, a to ji znevýhodňuje. Pokud je nesplňuje, není dobrá manažerka.

HN: Říká se, že manažerka musí pracovat dvakrát tolik než manažer, aby se na pozici udržela.
To se asi liší případ od případu. Ale většinou to opravdu bude ženy stát více úsilí. Ostatně statistiky hovoří jasně. Na obecně nízkém zastoupení žen ve vedoucích pozicích se pravděpodobně podílí i větší náročnost se na dané pozici udržet.

HN: Jakou roli sehrávají v těchto otázkách firmy samotné?
V některých zemích jsou firmy velmi progresivní a přichází s vlastními originálními řešeními, například diverzitou na vedoucích postech či harmonizací práce a rodiny. Tím, kdo určuje priority a směr, jsou však vesměs vlády. Ty nastolují agendu a dělají rovné příležitosti atraktivní pro soukromý sektor.

HN: Měly by firmy na místo tradičních benefitů poskytovat ty, které ocení rodiče? To by bylo jistě hezké, ale nelze si představovat, že to většina bude dělat jen z důvodu sociální zodpovědnosti. Některé firmy tak jednají již dnes, například v oblasti informačních technologií, ale činí tak především proto, že to představuje konkurenční výhodu. Opět je zřejmé, že i vláda by měla nastavit takové mantinely, aby se to firmám vyplatilo.

HN: A jaké benefity nabízejí firmy v zahraničí?
Částečné úvazky, flexibilní pracovní dobu, firemní školky, ale třeba i možnost udržovat kontakt s pracovištěm a dovzdělávat se během rodičovské dovolené či možnost plnohodnotného rodinného života pro muže. V širším pojetí ale i možnost získat stejný plat za práci srovnatelné hodnoty či dosáhnout na vedoucí pozice bez obětování rodinného života.

HN: Uvažují vůbec firmy o tom, že odchodem na rodičovskou dovolenou mohou přijít o kvalitní lidi?
Je zřejmé, že většinou ne. Alespoň se to neprojevuje ve snaze s tím něco aktivně dělat. Ale zde je opět nutné zdůraznit klíčovou roli vlády. Ta by měla vést a ukazovat firmám, jak významné ztráty to přináší a jaké jsou celospolečenské ztráty.

HN: Vy se problematikou nerovnosti zabýváte. Máte to snazší v tom, že jste muž?I zde samozřejmě funguje znevýhodňování maskulinity. Mé aktivity vesměs nejsou zpochybňovány a naopak, této problematice dodávám na důvěryhodnosti. Nikdo mne například nemůže odmítnout s tím, že jsem zhrzená, ošklivá feministka, jak se stává mým kolegyním. Čili ano, veřejnost ke mně často přistupuje s předsudky a má práce je dvousečná. Snažím se problematizovat tradiční představy o nerovnosti, ale zároveň je utvrzuji, protože jsem nositelem maskulinity.

HN: Dojde někdy k úplnému odstranění nerovnosti?
S určitostí nemůžeme říci nic. Můžeme se ale snažit, abychom změnili současný neutěšený stav. Měl by být nepřijatelný pro všechny, kdo se považují za demokraty a hlásí se k tradici humanismu.

Petr Pavlík (42 let) vyučuje na Fakultě humanitních studií UK, Katedře genderových studií. Řeší problematiku rovných příležitostí a prosazování rovnosti mezi ženami a muži. Je členem Výboru Rady vlády pro lidská práva, jehož cílem je odstraňovat všechny formy diskriminace žen.

Klára Zelenková (HN)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář