Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Ženy nejen v jazyce

Příspěvky

František Daneš na téma genderová lingvistika a právo

21. 10. 2007

V pořadu Českého rozhlasu Dopoledne s Leonardem hovořil lingvista František Daneš na téma genderová lingvistika a právní texty. V diskuzi se ale zabýval například i přechylováním v češtině. "Čeština rozlišuje velmi výrazně názvy mužů a žen. Ke každému mužskému jménu dovedeme snadno vytvořit ženský protějšek. Takovému popisu se říká přechylování. Je pro nás celkem samozřejmou věcí, takže se musíme ptát: Jak je možné, že se v právnických textech užívají zásadně mužské podoby?"
 
Celý příspěvek | Rubrika: Ženy nejen v jazyce | Komentářů: 0

Kdo to vlastně umřel, Čech nebo Češka?

19. 6. 2007

Většina deníků dnes shodně informovala o úmrtí české občanky v Chorvatsku. Samotná zpráva, ač je bezesporu tragická, však není námětem tohoto příspěvku. Analyzován bude až titulek, který zastřešil informace o celé události. Prakticky všechny tiskoviny převzaly zprávu od ČTK, tudíž shodně užily nadpis: "Třetí Čech zemřel v Chorvatsku".

Na první pohled je zřejmé, že v Chorvatsku zemřel MUŽ. Titulek je tak jen dalším z jazykových faulů, které znevýhodňují na stránkách periodik ženy. Jenže když se podíváme na obsah celého textu i titulku detailněji, opakovaně zjistíme, že ani v tomto případě nelze učinit tak jednostranný závěr.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Ženy nejen v jazyce | Komentářů: 0

Přechylování příjmení: Proč dělat z žen muže?

12. 6. 2007

Při analýze mediálních textů je patrné, že jména cizích státních příslušnic jsou stále přechylována, spolu s tím ale najdeme i celou řadu nepřechýlených tvarů. V mediální praxi tak nepanuje shoda, vysledovat lze užívání obou variant. 

Přechylování ženských příjmení dokládá rozkolísanost jazykové normy. Většina redakčních příruček zahrnuje doporučení nepřechylovat známá a jedinečná příjmení a ta, u nichž by přechýlené tvary zněly "těžkopádně" (např. Marilyn Monroe, Edith Piaf, Yoko Ono, Sharon Stone, Britney Spears). Navzdory tomu se ale v rámci tuzemských periodik často setkáme také s velmi násilným přechylováním (např. Agelina Jolieová, spíše však příklad nositelky Nobelovy ceny za fyziku Rita Levi-Montalcini = Rita Leviová-Montalciniová).

V souvislosti s přechylováním si lze položit několik otázek: Nedochází díky tomu k faktické záměně osoby? Je přechýlené příjmení rovnocenné s původním tvarem? Proč vůbec "počešťovat" cizí příjmení?

 
Celý příspěvek | Rubrika: Ženy nejen v jazyce | Komentářů: 5

Když se o místa strážníků ucházejí ženy, aneb jak je to s generickým maskulinem v mediální praxi

29. 5. 2007

Nedávno proběhla regionálními deníky vydavatelství VLP zpráva o tom, že o místa "romských strážníků" v Mostě se zajímají pouze ženy. Zakořeněnost generického maskulina v české mluvě rozhodla o tom, že mužský tvar dominoval už v titulku, přestože v samotné zprávě autor textu užíval korektní přechýlené tvary vždy, když zmiňoval ženy. Informativní schůzky se tak zúčastnilo sedm zájemkyň, přítomné účastnice měly připraveny řadu dotazů ... navzdory tomu se ale rodově korektní varianta budoucích strážnic neobjevila ani jednou.

Bylo to z důvodu již zmiňované zakořeněnosti generického maskulina nebo proto, že si (nejen tento) autor nevěděl rady se správným tvarem? Jak vůbec přechýlit spojení městský strážník? ...

 
Celý příspěvek | Rubrika: Ženy nejen v jazyce | Komentářů: 1

Jazyková nekorektnost jako podmínka vymýcení generického maskulina?

18. 4. 2007

Benešovský deník zastřešil článek titulkem Železní muži a ženy se vydají na Posázavskou trilogii. Je to správně? 

Korektní užití rodově specifických pojmů(problematika vysvětlena zde)se v tomto případě minulo účinkem, neboť odhalilo obvyklý jazykový problém. Z hlediska jazykové korektnosti je potřeba text doplnit o správný tvar, jenž si žádá ženský rod (ženy). Správně by tak titulek měl znít: Železní muži a železné ženy se vydají na Posázavskou trilogii. 

To dokresluje skutečnost, že současné používání rodově specifických pojmů klade zvýšené požadavky na žurnalistky a žurnalisty a vyvolává debatu nad tím, zda lze uvedené skutečnosti v mediální praxi vůbec aplikovat (zejména kvůli nárůstu počtu znaků, nepřehlednosti a grafickému ztvárnění daného periodika). (kz)

 

Český učitel? Jazykově pouze muž

28. 3. 2007

Právě dnes, 28. března, se u nás slaví Den učitelů. Tradiční dominance generického maskulina nejen v názvu, ale i textu, který u této příležitosti publikoval deník Právo, nejspíš už nepřekvapí. Dnes tedy slaví pouze učitelé-muži, nebo také učitelé-ženy? Lingvistka Jana Valdrová by na základě svého bádání doplnila, že mužský tvar v příjemcích sdělení vyvolává dojem, že jde pouze o muže ...

 

Člověk rovná se muž?

24. 3. 2007

Po staletí si lidé s pojmem člověk spojovali pouze muže. Na ženy se tehdy pohlíželo jako na bytosti, které sice existují, jejich "společenské úloha" však spočívala pouze v tom, aby zajistily plynulý chod domácnosti a staraly se o rodinu. Společenské dění ani jazyk na ženy nemyslely. Jak je to dnes? Zajímavý je text deklarace Evropské unie. Doslova se v něm píše: V Evropské unii uskutečňujeme své společné ideály; nejdůležitější je pro nás člověk. Jeho důstojnost je nedotknutelná. Jeho práva jsou nezadatelná. Ženy a muži mají stejná práva. Deklarace tedy používá výraz člověk jako zástupný symbol pro ženy a muže. (kz)
 

A co na to mluvčí České televize?

21. 3. 2007

Poslední i-magazín serveru www.muziazeny.cz se zaměřil na gender a jazyk (nejen) v médiích. Rozhovor s tiskovým mluvčím České televize Martinem Kraflem ukazuje, jak problematiku genderově korektního jazyka vnímá veřejnoprávní televize.
 

Michaela Černá: Nejsem pro generické maskulinum za každou cenu

21. 3. 2007

Michaela Černá, doktorandka v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, nechce za každou cenu prosazovat zjištění, ke kterým došla genderová lingvistika. Argumentuje především neúměrným nárůstem textu a nepřehledností. Jako problematické dále vidí posuny ve významu sdělení poté, co se generické maskulinum nahradí pojmy, které vznikly metodou abstrakce od názvů osob, dle návodu lingvistky Jany Valdrové.
 
Celý příspěvek | Rubrika: Ženy nejen v jazyce | Komentářů: 0

Genderová lingvistika a generické maskulinum

21. 3. 2007

Genderová lingvistika je poměrně nový proud mezi lingvistickými disciplínami. Čím se zabývá? Sleduje rozdíly ve vyjadřování žen a mužů, všímá si odlišností v komunikaci obou pohlaví a analyzuje, jakým způsobem jsou v jazyce zakotveny mužské a ženské role, a následně, jaký to má dopad na role obou pohlaví ve společnosti. Přínos této disciplíny je především v tom, že upozorňuje na problematiku nadužívání generického maskulina nejen v mediálních textech, ale mluvě obecně.

Vědecká obec nazírá na používání generického maskulina rozdílně. Zatímco jeden proud (např. Jana Valdrová) tvrdí, že mužské tvary, které dominují prakticky ve všech mediálních i jiných textech značně diskriminují ženy, ten druhý (např. Michaela Černá, Světla Čmejrková) už tak radikální není. Současné používání rodově specifických pojmů totiž považují za násilné a nepřirozené.

 
Celý příspěvek | Rubrika: Ženy nejen v jazyce | Komentářů: 3