Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Genderová lingvistika a generické maskulinum

21. 3. 2007

Genderová lingvistika je poměrně nový proud mezi lingvistickými disciplínami. Čím se zabývá? Sleduje rozdíly ve vyjadřování žen a mužů, všímá si odlišností v komunikaci obou pohlaví a analyzuje, jakým způsobem jsou v jazyce zakotveny mužské a ženské role, a následně, jaký to má dopad na role obou pohlaví ve společnosti. Přínos této disciplíny je především v tom, že upozorňuje na problematiku nadužívání generického maskulina nejen v mediálních textech, ale mluvě obecně.

Vědecká obec nazírá na používání generického maskulina rozdílně. Zatímco jeden proud (např. Jana Valdrová) tvrdí, že mužské tvary, které dominují prakticky ve všech mediálních i jiných textech značně diskriminují ženy, ten druhý (např. Michaela Černá, Světla Čmejrková) už tak radikální není. Současné používání rodově specifických pojmů totiž považují za násilné a nepřirozené.

Respektujme rod také gramaticky

Zapomínat se nesmí ani na to, že takový "nediskriminační" text podstatně zvýší počet znaků, což je především v mediální praxi nemyslitelné. Komunikát s lomítkami a závorkami všude tam, kde se generické maskulinum doplňuje ženskými tvary, je dalším příkladem, který v masmédiích nelze uplatnit (zejména kvůli značné nepřehlednost - čtenář a čtenářka ztrácí orientaci, čímž se vytrácí návaznost celého textu a jeho smysl/původní význam).

Rodově specifické pojmy ale nejsou to jediné, o co genderoví lingvisté a lingvistky usilují. Spolu s tím prosazují i gramatické respektování obou rodů. Počet znaků ve výsledném textu by tak nenarostl jen kvůli přidání ženských tvarů, ale i kvůli korektním gramatickým koncovkám. To se jeví jako problematické, neboť ne vždy postačí doplnit pouze měkké nebo tvrdé "i", spolu s tím je mnohdy nezbytné změnit celé vyznění textu tak, aby z hlediska správného jazykového vyjadřování odpovídalo každému z rodů, tedy mužskému i ženskému. Změny, které prosazuje genderová lingvistika, by pak v praxi vypadaly následovně:

Konference se zúčastnili/y manažeři a manažerky. Každý a každá z nich pronesl/a referát o dané problematice. Po přednášce se všichni a všechny zúčastnění a zúčastněné vyjadřovali/y k předneseným příspěvkům. Již příští měsíc se všichni a všechny znovu setkají.

Mediální praxe říká NE

Z ukázky je patrné, že kvůli rodově specifickým pojmům a gramatickému respektování obou rodů se vytratila především návaznost celého sdělení.

Mnohem přijatelnější je proto používání mužských i ženských tvarů všude tam, kde se objevuje pouze generické maskulinum, zejména v různých oficiálních sděleních a prohlášeních, úředních dokumentech, studijních textech, především pak v mluvě samotné, zejména té ženské. 

V neprospěch jejich užívání v mediální praxi ovšem hovoří celá řada skutečností, mezi nimi již zmiňovaná nepřehlednost, ztráta orientace v textu a problémy, které souvisí s grafickým ztvárněním titulkových komplexů a celého komunikátu. Takové požadavky ovšem na novináře a novinářky nelze klást, vzhledem ke značným limitujícím faktorům, jenž provázejí jejich práci (tlak vedení, časová uzávěrka, příprava velkého množství textů).

Klára Zelenková

UPOZORNĚNÍ: Publikovaný text nelze bez souhlasu autorky používat ke komerčním či jiným účelům. Ke studijním účelům pouze za předpokladu vyznačení řádné citace a zdroje (www.zenyamedia.estranky.cz) v seznamu literatury, který je součástí dané práce.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Jak psát obecně?

(David Hromádka, 2. 3. 2008 9:17)

Zajímalo by mě, jak bych měl tedy podle Vás psát, když nevím, zda v určité skupině byli muži, ženy nebo obojí?

Konference se zúčastnili/y manažeři, manažerky, nebo manažeři i manažerky. Každý, každá, nebo každý i každá z nich pronesl, pronesla, nebo pronesl/a referát o dané problematice...???

manipulativní v jakém smyslu?

(ženy a média, 3. 5. 2007 16:17)

příklad je silně manipulativní

(jakub, 3. 5. 2007 12:28)