Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


A co na to mluvčí České televize?

21. 3. 2007

V češtině používané generické maskulinum nezastupuje rovně muže a ženy. Divačky tvoří polovinu publika. Jak vnímáte vy, tiskový mluvčí profesně a jako zástupce české televize zastoupení žen a mužů v českém jazyce v České televizi?

ČT je televizí veřejné služby pro každého a z toho vychází naše filozofie. Nedělíme naše diváky na muže a ženy. Naše pořady mají oslovit každého, nemyslíme na určitou vyhraněnou skupinu diváků, ale ani na většinu. Nabízíme pořady zaměřené na různé cílové skupiny, takže v rámci vysílání ČT jsou samozřejmě pořady, ke kterým tíhne více ženské publikum, pořady, ke kterým víc tíhne mužské publikum, a pořady, u kterých to není zas tak důležité.
Jazyk je v rámci televizního vysílání jen jednou složkou celkového vjemu. Aspektů u pořadů v televizi je více, nejde jen o jazyk a nelze se v rámci televizního vysílání vyjadřovat jen k jazyku. Česká televize je jediná česká televize, která má použití jazyka upraveno ve svém Kodexu. Dbáme na to, aby jazyk pracovníků ČT byl kultivovaný, ale je jasné, že nemůžeme stejným způsobem komunikovat směrem ke všem cílovým skupinám a jazyk musíme podle toho upravovat. Na to musí ČT při přípravě pořadů myslet. My se snažíme o to, abychom docílili u cílových skupin diváků co nejlepšího jazykového efektu. Spolupracujeme s odborníky na český jazyk, redaktoři procházejí vzdělávacím procesem, máme jazykové korektory, přítomné každodenně při přípravě zpravodajství.

Česká televize si nechává vypracovávat analýzu a hodnocení jazykové úrovně vybraných pořadů České televize, v analýze je hodnocena úroveň českého jazyka v pořadech ČT, ale nezahrnuje pohled genderový – nesleduje například užití mužských a ženských tvarů ze strany moderátorů a moderátorek. Možná by bylo dobré ji o tento pohled doplnit…

Máte pravdu, je to možná zajímavý námět na to, co by se v ní mohlo příště objevit.

V publicistických pořadech se většinou moderátor/ka vítá nebo loučí s „diváky“ a podobně je to i na webových stránkách ČT. Lepší varianta by mohla být „vážení diváci a vážené divačky“. Uvažujete o takovéto úpravě? Je ženský tvar, podle Vás, obsažen v mužském tvaru a je proto samostatné uvedení ženského tvaru nadbytečné?

V televizní branži je slovo „divačky“ používáno minimálně, často ve spojení se „soap operami“ nebo lehkými žánry a mám pocit, že když se začne mluvit o nějakém pořadu pro „divačky“, že to má lehce ironický podtext, už předem se naznačuje, že to může být lehčí téma, které je okrajové, a které má bulvární nádech. V televizní branži se vždy, co já pamatuji, „diváky“ rozuměli vždy diváci i divačky, a ze strany veřejnosti nezaznamenáváme nějaký ohlas, že by ze strany ČT bylo málo pamatováno při oslovování nebo uvádění pořadů na to, že mezi diváky jsou jak muži, tak i ženy. Většina diváků to tak nevnímá a nerozlišuje.

Nemyslíte, že znamená-li označení pořadu „pro divačky“ vlastně pořad méně hodnotný, může být následkem to, že ženy jsou směrovány do témat, která nejsou považována za tak důležitá, jako je třeba politika? Jeden z názorů je, že nejsou-li ženy osloveny přímo, identifikují se s texty mnohem hůře, než muži. Tento názor také tvrdí, že kdyby ženy byly oslovovány přímo, cítily by se více součástí veřejného dění a více by se do veřejného dění zapojovaly? Co si o tom myslíte?

Myslím si, že to je krásná utopie. Pohybuji se v mediální branži už 15 let, a to co říkáte, zní hezky, ale takhle to nefunguje. To, co říkáte, souvisí více s emancipací žen a s úrovní společnosti, a s tím, jaké v ní mají ženy postavení.

Vy si nemyslíte, že kdyby byly ženy v jazyce zviditelněny, tak by to mělo vliv na společnost?

Ne, já si myslím že zviditelňování člověka se nedělá prostřednictvím jazyka, ale prostřednictvím jeho práce, a není důležité, jestliže bude použito slovo redaktor nebo redaktorka, když odvede práci par excellence. A pochybuji, že by si někdo při použití slova redaktorka řekl: „No jo, vždyť to je vlastně žena!“ Svou přirozenou podstatou je žena, ne proto, jestli jí říkám redaktor nebo redaktorka. A budete se divit, ale znám ze svého okolí ženy, které chtějí používat nepřechylované tvary!

Řekl jste, že když se k něčemu dá nálepka „ženský“ (pořad), tak jeho hodnota je nižší....

Ne, to jsem neřekl, to překrucujete moje slova. Já jsem řekl, že v televizní branži, když se řekne „pořad pro divačky“ je k tomu přiřazován nádech lehčího tématu, bulvárnějšího pořadu.

Proč si myslíte, že to tak je?

Divačky jsou prostě vděčnější publikum, více tíhnou k televizi, a s tím televize pracuje. Hledají se témata, která přitáhnou divačky, které většinou v domácnosti rozhodují, na co se bude rodina dívat. To je skutečnost, holý fakt, to ženu nijak neznevýhodňuje, není to pohled, který by jí měl poškodit. Taková je televizní realita všude na světě. My jsme ale televize, která vysílá pro všechny diváky, proto nerozlišujeme. To musím znovu zopakovat.

Kdyby ten ženský element byl v jazyku zdůrazňovanější, právě používáním ženských tvarů i v těch pořadech, které nepovažujete za lehčí žánr, nevedlo by to ke změně vnímání žen jako takových? My jsme přesvědčeny, že označíme-li lehký žánr za ženský, znamená to zároveň označení ženy jako jednodušší bytosti, které stačí málo.

To si berete zbytečně osobně, zřejmě protože jste ženy, ale já si to nemyslím. My máme divačky, které se dokáží dívat na lehčí žánr, ale zároveň dokáží ocenit výjimečný dokument, který vysíláme na ČT2. Ta vyrovnanost publika u cílených, například vědeckých či přírodovědných pořadů je velká. Nevyrovnanost se ukazuje v pořadech lehčích žánrů, jako je třeba dramatický seriál. To je vyloženě ženský prvek, ke kterému žena tíhne. Tak je to ve společnosti geneticky dáno, jsou to témata, která ženy více přitahují, a muži třeba místo sledování seriálu zvolí knihu, nebudou u televizoru. To ale neznamená, že pro ženu děláme méně hodnotné pořady. Naše dramatické pořady, ke kterým ženy tíhnou, patří k nejúspěšnějším vůbec v ČR a získávají ocenění nejen u nás, ale i ve světě. Myslíte se, že je dostávají, protože jsou to „lehké“, nehodnotné pořady, na které se dívají ženy? Já si myslím, že naopak. Osobně si myslím, že to, o co vy se teď snažíte, jsou věci, které to prohlubují, a nepomáhají tomu. Já za tím cítím umělou snahu pojmenovat nějaký problém, který ženy mají. Mám schopnosti empatie a ve svém okolí znám úspěšné ženy, a u žádné jsem nepocítil náznak toho, že by z hlediska jazyka byly handicapovány, a že by to mělo vliv na jejich práci. Nikdy. A v ČT pracuje na vedoucích postech spousta žen, uznávané tvůrčí osobnosti, a nikdy jsem nic podobného z jejich úst nezaznamenal.

Zdroj: Zpravodaj muži a ženy (i-magazine)