Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Michaela Černá: Nejsem pro generické maskulinum za každou cenu

21. 3. 2007

Co říkáte na změny, které prosazuje genderová ligvistika?

Podle některých názorů bychom měli psát „starostové a starostky“, „učitelé a učitelky“ apod. Nejsem pro to, aby se to dělo za každou cenu. Kdybychom vše zdvojovali nebo psali přes lomítko, text by ohromně nabyl a nedal by se číst. To si feministické lingvistky uvědomují, a proto navrhují používat místo „starostové a starostky rozhodli“ např. „města rozhodla“. To však není totéž, navíc hrozí určitá depersonalizace. U nahrazení „učitelů a učitelek“ „vyučujícími“ bychom si pomohli jen na chvilku, než bychom je potřebovali přesněji určit přídavným jménem nebo zájmenem: „všichni/všechny tito/tyto mladí/mladé vyučující“. Samozřejmě když něco objeví tři vědkyně, je hloupé napsat, že to objevili „vědci“. Když se na objevu podíleli vědci a vědkyně, tak mi nepřijde nepatřičné si v novinovém titulku přečíst, že „vědci“ k něčemu dospěli. Čeština má tři rody – z praktických důvodů jsme se museli kdysi rozhodnout pro jeden, který bude generický (zástupný). Asi tisíciletí v této funkci užíváme rod mužský, tak mi nepřipadá moc smysluplné snažit se vše měnit a jako nepříznakovou podobu do slovníků začít dávat femininum. Ale to by taky nebylo spravedlivé, jen bychom vyměnili jeden rod za druhý. Úplné rovnosti se v jazyce nedobereme. V češtině jsou i slova, kde je nepříznakový ženský rod, např. „liška“ či „letuška“. Navíc existují slova jako „člověk“ nebo „osoba“, z nichž asi příslušné femininum, resp. maskulinum nevykouzlíme. Neznamená to však, že by se nedalo nic zlepšovat: na vlastní oči jsem četla letáček, který propagoval nějaký produkt pro nastávající maminky. Psalo se v něm, že „pacient“ má při určitých obtížích navštívit svého gynekologa. Trvalo mi opravdu dlouho, než mi došlo, že tím pacientem se míní těhotná žena. Feministická lingvistka Jana Valdrová uvádí jako odstrašující případ pracovní řád, v němž se zaručovaly úlevy pro „těhotného pracovníka“. Ale to už snad nejde o nerovnoprávnost, nýbrž o hloupost, špatný překlad či pachtění po „echt“ administrativním vyjadřování.

Jak lze rodově specifické pojmy uplatnit v běžném životě?

Ve vyjadřování vždycky zjednodušujeme, úplné objektivity nikdy nedosáhneme. V různých komunikačních situacích jsou vhodné různé postupy. Abychom zůstaly ve zdravotnictví – pokud vím, nikdo nenavrhuje, aby se říkalo „zeptejte se svého lékaře nebo lékařky nebo svého lékárníka nebo lékárnice“, zatímco při slavnostním projevu pro smíšené auditorium by bylo nepřijatelné začít oslovením „vážení pánové“ místo „vážené dámy a vážení pánové“.

Můžeme podobné změny označit za násilné, pokud se budou zavádět v českém jazyce?

O to se snaží Jana Valdrová. Já jsem velmi pro rovné příležitosti, ale v jazyce je jedním z určujících principů ekonomičnost – to, že se neříkají příliš dlouhé věci pořád dokola. Jeden z přístupů v genderové lingvistice je ten, že by se ženy měly vždy jasně označovat, vyčleňovat. Druhý přístup je opačný, tedy nevyčleňovat, například nepřechylovat ženská příjmení. Pak by mohlo dojít až k tomu, že třeba na klinice se dodržuje nařízení, že názvy povolání se vždy přechylují. Nastoupí lékařka, která nemá přechýlené příjmení, a na dveřích bude mít štítek: psychiatryně/psychiatrička Potůček.

Zdroj: www.zenyaveda.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář