Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Stereotypní prezentace žen? Začíná už titulky

22. 7. 2007

"Krásná Kateřina" - to je spojení, které dokáže harfenistku Kateřinu Englichovou pěkně vytočit. Tedy alespoň to uvedla 14.7.2007 pro Lidové noviny, když doslova řekla: "Nejsem sice žádná feministka, ale na druhou stranu si myslím, že tyhle přívlastky nejsou úplně vhodné. Dám třeba rozhovor o muzice, koupím si noviny a vidím titulek Krásná Kateřina Englichová. Já bych toho novináře zastřelila! Proč se bavíme hodinu o hudbě, když to pak takhle shodí?"

Sama harfenistka tak poukázala na aktuální trend spojený se stereotypní prezentací žen v médicíh.

Za vším hledej bulvarizaci

Všechno začalo před rokem a pár měsíci, to když Kateřina Englichová poskytla rozhovor pro Magazín DNES. Jeho autorkou byla redaktorka MF DNES Scarlett Wilková (zmíněno proto, že stereotypních prohřešků se dopouštějí novináři-muži i novinářky). Rozhovor zastřešovaly tyto titulky:

Krásná harfenistka Kateřina Englichová (Magazín DNES, 18.5.2006)

Krásná harfenistka Englichová je na obdiv zvyklá (www.ona.idnes.cz, 19.5.2006)

Ač se interview týkalo profesních úspěchů a dalších plánů do budoucna, byl to právě vzhled, který se autorka rozhodla zdůraznit. Je to jednoduché - jakmile totiž zástupci a zástupkyně médií shledají určitou ženu "krásnou", má prostě "smůlu". To pak už vůbec nezáleží na tom, co všechno má za sebou, co dělá a hlavně, jak je v tom úspěšná. Mediální praxe totiž stále považuje vzhled jako hlavní hodnotící kritérium.

Při tvorbě těchto titulků tak redakce absolutně nerespektovala profesní stránku zpovídané. Stejně jako v jiných případech, také v tomto nakonec rozhodla magická moc titulků. Stávající mediální praxe zohledňuje při tvorbě nadpisů komercionalizaci a bulvarizaci, na místo toho, aby se zamýšlela nad jejich vhodností a možnými dopady na veřejné mínění (přesněji postavení žen ve společnosti, které bezesporu mediální prezentace ovlivňuje).

Čím kontroverznější titulek, tím lepší

Ale zpět k harfenistce Englichové. Stejného scénáře se totiž také nyní držela redaktorka Lidových novin Monika Mudranincová. To když sepisovala příspěvek o umělkyních v klasické hudbě a snažila se najít neotřelé pojmenování, které by bylo v souladu se zmiňovanými mediálními trendy. Nadpis "Samice v klasice" (LN 14.7.2007) je přeci dostatečně výmluvný - pobuřuje, je lechtivý a dvojsmyslný, tedy přesně takový, aby přilákal ke čtení.

"Postesk" Kateřiny Englichové o tom, že rozhovory o vážné hudbě nemají žádnou cenu, když se pak zastřeší podobnými titulky, se tak zcela míjí účinkem. Zůstává pak s podivem, proč Mudranincová z Lidových novin onu citaci do příspěvku vůbec zařadila. V tomto kontextu totiž výrok Englichové vyznívá do prázdna - jinými slovy: ano, stěžovat si můžeš, ale stejně s tím nic neuděláš. To ledaže bys přestala být krásná ...

Zbývá už jen opětovně doplnit, že v obou případech byly autorkami příspěvků ŽENY. Pak se nabízí jednoduchá otázka: jak se může způsob nazírání na ženy v mediální praxi změnit, když jsou to novinářky=ženy, které samy vytvářejí stereotopy a tím je dále podporují?

(kz)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář