Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Průzkum odhalil, jak by měl vypadat ideální protějšek

29. 4. 2007

...  "Je zajímavé, že v porovnání s ostatními tito muži nepřikládají takový význam úspěchu partnerky v zaměstnání, tedy okolnosti, která souvisí s emancipací ženy," upozorňuje Simona Vymětalová. Podle jejího názoru to spíše vypadá, jako by vysokoškoláci vyhledávali u budoucích partnerek spíše předpoklady k vyšší kulturní a společenské úrovni než na první pohled viditelné znaky úspěšné kariéry. "Zdá se, že představa muže jako živitele a reprezentanta sociálního postavení a ženy jako atraktivní a zájem vzbuzující bytosti vedle manžela (nevyjímaje ovšem povinnosti spojené s výchovou dětí) má mezi mladými lidmi většinu sympatií," uvádí se ve studii.

Vysokoškoláci hledají ženy, které s větší pravděpodobností vychovají děti na odpovídající úrovni. Zároveň se projevuje jistá touha po vyrovnaném statusu partnerské dvojice. Naopak pánové se střední nebo základní školou u ženy uvítají především finanční a hmotné zabezpečení. "Je možné, že do těchto položek nezahrnují ani tak příjem, jako spíše jakousi "výbavu" či věno, například v podobě zařízené domácnosti, " uvádí Vymětalová. Zvláště na venkově je to podle ní běžné. Určitou roli sehrává rovněž fakt, že muži se základním vzděláním mají obecně nižší příjmy, takže existence jistého materiálního vkladu od partnerky je velmi vítána.


Ženy s nižším vzděláním oceňují hezký vzhled a jemné vystupování více než absolventky středních a vysokých škol. Příjem naopak příliš neleží na srdci partnerce s maturitou nebo diplomem. Vysokoškolačky na mužích zaujme spíše než částka na výplatní pásce intelektuální úroveň a jisté charizma, současně předpokládají u partnera zodpovědnost a tolerantnost. "Ženy s vyšším vzděláním si patrně lépe uvědomují nutnost jistých pilířů, bez kterých se i sebeideálnější vztah nutně rozpadá," říká Vymětalová. Naproti tomu ženy s nižším vzděláním akcentují u muže vlastnosti, které jsou více na očích. Jde zejména o vzhled, peníze a úspěch v zaměstnání. Důvodem vyššího zájmu o materiální vklad mužského protějšku je podle názoru socioložky fakt, že méně vzdělané ženy mívají nižší příjem, který jim na rozdíl od maturantek a vysokoškolaček často neumožňuje tak zcela úplnou ekonomickou nezávislost.

Jak je to se společným bydlením před svatbou?
Z výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd dále vyplývá, že společné bydlení a hospodaření ještě před svatbou má na vývoj vztahu negativní vliv. Rozvod je v takovém případě pravděpodobnější než u dvojice, která spolu před manželstvím jenom chodila. A jak je možné, že když se dva lidé více poznají, hrozí svazku posvěcenému oddacím listem větší riziko rozchodu?


Příčinou jen podle socioložky Jany Chaloupkové fakt, že sňatek bez předchozího soužití uzavírají většinou věřící, pro které je rozvod příliš velkým soustem. Odbornice na partnerské vztahy, psycholožka Kateřina Irmanovová, hovoří o jiných důvodech. "Svatbou nastává ve vztahu nová kvalitativní změna. Skoro bych to přirovnala k iniciačnímu rituálu, kdy se z mladíka stává manžel a z dívky manželka," říká psycholožka. Dalším důvodem je podle Irmanovové skutečnost, že dvojice hospodařící spolu před sňatkem si během soužití prožila už hodně vzájemných radostí i starostí. Jako by tyto páry už měly skoro všechno za sebou a po svatbě už nepřichází pocit něčeho nového. Byt je zařízen, oblíbená jídla vyzkoušena, dovolené prožity. Sňatek je pak spíše výsledkem rozumové úvahy - žijeme spolu už několik let, chceme dítě, tak se vezmeme.

Dlouhé testování vztahu je podle psychologa Jeronýma Klimeše tak trochu k ničemu. "Za čtvrt roku obvykle dvojice pozná, zda se k sobě hodí, nebo je lepší se rozejít." Podle jeho názoru existují dva typy lidí. Jedni manželství uzavřít chtějí a druzí si to chtějí nejprve jenom vyzkoušet. Spíše to ale vypadá, jakoby se jim na radnici či k oltáři nechtělo. Proto pak volí raději provizorium a do případného manželství vstupují lehkomyslněji. Rozvod je potom samozřejmě pravděpodobnější než u lidí z první skupiny.

"Posouvá se období psychologické neplodnosti, kdy lidé nechtějí mít děti. V současnosti se tato hranice pohybuje u žen okolo třicátého roku věku," říká Klimeš. Do té doby muži a ženy obvykle prožijí dva vážnější vztahy, které se rozpadly. Po tomto rozčarování se už nechtějí znovu vázat v pevném svazku. Poradnu Jeronýma Klimeše stále častěji navštěvují ženy okolo třicítky. Ocitají se ve dvojím tlaku. Nechtějí riskovat nové zklamání a zároveň si uvědomují, že jejich biologická plodnost končí přibližně za pět let.

Chceme se vzít, ale...
Zatímco v době před rokem 1989 platilo, že krátká známost končila většinou sňatkem (často kvůli těhotenství nebo proto, že se to "slušelo"). Nyní je situace jiná. Mladí lidé svazek nelegalizují. Společnost je vůči tomuto jevu benevolentnější a dívky se účinněji chrání před nechtěným těhotenstvím. Navíc případné narození dítěte mimo manželství se již nepovažuje za "sociálně nepřípustné", i když tato událost stále není vnímána jako běžná.

Sociology zajímalo, zda je soužití na "psí knížku" pouze jakousi přípravou na úředně potvrzený svazek, nebo zda představuje skutečnou alternativu manželství. Včetně výchovy dětí. Psychologové se ptali lidí, kteří měli stálého partnera a pouze spolu chodili, a osob žijících "na hromádce". Téměř 80 procent dotázaných uvedlo, že mají v úmyslu uzavřít sňatek.

Na první pohled se zdálo, že lidé bydlící společně berou svoje partnerství vážněji a považují je za skutečnou přípravu na manželství. Po podrobnějším zkoumání se však ukázalo, že tomu tak není. To, zda mladí lidé dospěli k úmyslu uzavřít sňatek, záviselo pouze na délce partnerského vztahu. Tedy nikoli na tom, zda spolu partneři žijí. Takzvaná nepravá závislost vznikla tím, že vztah dvojice, která bydlela společně, byl v průměru téměř o rok a půl delší než doba, po kterou spolu chodily ostatní páry.

 
Pro úvahu o budoucím sňatku má tedy větší význam to, jak dlouho se mladí lidé znají, než to, zda bydlí společně. Faktem však zůstává, že 84 procent respondentů žijících spolu má v úmyslu uzavřít se svým partnerem sňatek. Překážky v cestě na radnici nebo do kostela existovaly jen u necelé třetiny dotazovaných lidí. Nejčastějším důvodem byly nedostatečné příjmy, bytové podmínky, studium.
Odpovědi typu: "málo se známe", "krátká známost", "partner nevyhovuje mým představám" uváděly dvojice stejně často bez ohledu na to, zda žily spolu či nikoliv. Nelze tedy říci, že by v nesezdaném soužití byly partnerské vztahy "vážnější" než u dvojic, které spolu nebydlí.

Josef Matyáš (Lidové noviny)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář